SPONA - Společně pro současnost

Science Café bez kafe



Mgr. Pavel Najser:
Dalekohled a jeho první astronomické roky

20.11.2009
přednáška (s promítáním obrázků) o historii objevu dalekohledu a jeho prvních použití při pozorování nebeských těles, o prvních objevech a současně i sporech o jejich prioritu.

Přes dost usilovnou propagaci se nás sešlo v společenském sálu Šmidingerovi knihovny jen pár. Nejdříve jsme přečetli kousek z vtipné dramatizace důvodů k přechodu na heliocentrismus, Koperník od Leopardiho, a pak předali slovo dlouholétému řiditeli petřínské hvězdárny. Ten nás seznámil s rannou historií používání čoček a dalekohledu, výzkumu slunečních skvrn, vytváření mapy povrchu Měsíce, objevu Jupirových měsíčků, téměř objevu Neptuna Galileim (jenže to by mu v té době stejně nikdo neuvěřil) a rozřešení saturnova prstence. Předvedl nám tyto objevy ve své dramatičnosti, kdy se rozdíly v prvenství nezávislých objevů dají počítat na dny a dodnes je těžké v mnohých případech dohledat, komu prvenství připsat.

0 073s.jpg, 28kB 0 077s.jpg, 48kB

Přednáška byla pořádána v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 kdy uplynulo 400 let od prvního použití dalekohledu k astronomickému pozorování Galileim a stejně dlouho od vydání keplerova díla Astronomia nova.

Dalekohled a jehos.jpg, 32kB



ing. Vilém Hrdlička
Co mají šneci za lubem (etologie měkkýšů)

21.6.2010
Ve společenském sálu Šmidingerovy knihovny jsme si vyposlechli téměř tříhodinové povídání pana Hrdličky o měkkýších všeho druhu - od milimetrových šnečků po mnohametrové krakatice.

hrdlicka.JPG, 934kB

sneciS.jpg, 171kB



Fatima Cvrčková
Rostliny - dokonalí cizinci

27. září 2010
Přednáška o tom, jestli jsou rostliny inteligentní. Také trochu o tom, zda jsou dost inteligentní vědci, aby na to přišli. Tito dokonalí cizinci svou naprostou odlišností od člověka se nedají testovat jako laboratorní krysy.
Krátké povídání (něco málo přes hodinu), jasné, srozumitelné, zajímavé - snad do rodného města doc. Cvrčková brzy dorazí s nějakým dalším povídáním. Přednášku vyslechlo přes 35 lidí (a zároveň si prohédlo instalovanou výstavku knihovny o gorilách v pražské zoo).

Fatima_Strakonice.JPG, 41kB

anotace
Na veškeré živé bytosti kolem nás, hlavně na ty viditelné pouhým okem, nazíráme – často ne zcela uvědoměle – jako na bytosti nám podobné ... ale kolik je v tom antropomorfismů? Při pátrání po obecných rysech společných všem živým bytostem se občas uchylujeme k myšlenkovým pokusům, v nichž místo zkoumaných tvorů vystupují hypotetické bytosti, počítačové modely, autonomní agenti, virtuální "avataři" či pomyslní mimozemšťané. Zkusme si ale jednou na místo takových "malých zelených človíčků" (little green men) dosadit – pro změnu velmi skutečné (velké) zelené rostliny, a ponořit se do zkoumání otázek, které nám otevírá tento živý příklad radikálně jiného způsobu života, než je ten náš. Například: lze u rostlin hovořit o chování, a snad dokonce i o chování inteligentním? Co vůbec znamená inteligence – a je k ní třeba (něco jako) mozek? Je rostlinná neurobiologie jen módní slogan, nebo i něco víc?

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr., Dr.rer.nat. se narodila v roce 1966 ve Strakonicích. Vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a posléze absolvovala postgraduální studium molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (kde se zabývala genetikou průmyslových kmenů kvasinek) a studium genetiky na Ústavu molekulární patologie a univerzitě ve Vídni, kde se v průběhu práce zaměřené na regulaci buněčného cyklu pro změnu laboratorních kmenů kvasinek poprvé setkala s problematikou molekulárních mechanismů buněčné morfogeneze a s bioinformatickými metodami. Studiu buněčné morfogeneze a její evoluce se věnuje i nyní, od r. 1995 u rostlinných buněk na katedře experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se kromě toho podílí na výuce buněčné a vývojové biologie rostlin a vede základní kurs bioinformatiky. Je autorkou více než 20 odborných publikací, jedné české učebnice (Úvod do praktické bioinformatiky, Academia, Praha 2006), a řady článků v časopise Vesmír.

rostlinysL.jpg, 55kB