SPONA - Společně pro současnost

Minulost na vlastní kůži



Nevyhořet a nevyhasnout

31.10. - 15.11. 2009

31. října

stavba milíře

Když jsme před dvěma roky začali přemýšlet o stavbě milíře, nevěděli jsme, že někoho napadlo totéž. Až když jsme začali hledat informace o tom, jak se to dělá - bylo jasné, že nebudeme první. V minulém roce jsem se byl podívat na to, jak zapalovali milíř v Jeleních vrších. Letos na jaře se nám nepodařilo najít si čas, takže až nyní. Stavba milíře začala v 9 hodin dopoledne, pomáhali stavět členové skupiny historického šermu a dvě studentky archeologie. Jen tak tak, že jsme stihli stavbu dokončit včas, abychom podle plánu ve třičtvrtě na tři zapálili milíř. Tomáš jej zápálil. Míra pronesl slavnostní proslov.

021.jpg, 94kB
další fotky

Oheň se rozhořel dost zprudka a bylo třeba všechny otvory dobře ucpat.

SHŠ Kalich: Jak bojovali husité a Ohňová show

Před čtvrtou jsme se shromáždili opodál na vystoupení skupiny historického šermu Kalich: "Jak bojovali husité", při kterém nám ukázali, jak kterou zbraní se bojovalo a několikrát se vzájemně zapíchli, utloukli, rozsekali. To už tu bylo dost návštěvníků - něco přes čtyřicet, počítám-li i děti. Za tmy nám pak předvedli šermýři své ohnivé mládí.

098.jpg, 51kB
další fotky


V noci bylo nutné několikrát zem na milíř přihazovat, protože se oheň nechtěl dát spoutat do hliněného příkrovu.

další dny

V následujících dnech bylo nutné v noci vstávat a hliněný pokryv opravovat a stříkat vodou, a to až do 10. listopadu, kdy jsem ztratil trpělivost.

rozebírání milíře

15.11. ve 14 hodin
Už dva dny to vypadalo, že aktivita milíře ustala na následky důkladného prolití vodou a utemovaní vrstvy mokré hlíny. Ráno před rozebíráním bylo jasné, že tomu tak není. To je zřejmé i z fotografií, kdy po odkrytí svrchní vrstvy počal opět dýmit. Úspěch celé akce se nezdál moc pravděpodobný a tak jsme museli překvapivě donášet stále nové a nové nádoby na uhlí. Vyjma větší části podesty a jednoho silnějšího kusu se proces podařil. O kvalitě získaného uhlí se budeme moci přesvědčit v příštím roce.

1707.JPG, 71kB
další fotky



**********************
nevyhoret a nevyhasnout3s.jpg, 66kB



Žádnej neví co je to železo

Rekonstrukce laténského hutnictví - léto 2010

Anotace Michaely Divišové

Redukce v době laténské byly prováděny v nízkých zahloubených šachtových pecích. Naše rekonstrukce vychází z nálezu nejlépe zachované konstrukce jedné z pecí objevených v Podbořanech. Jedná se o pec se zahloubenou (cca 50 cm) nístějí kotlovitého tvaru a kónickou šachtou ze žáruvzdorné hlíny, vyčnívající cca 70 cm nad okolní terén. Pec pracuje na umělý přívod vzduchu - jako výfučna od měchu slouží cihla s otvorem, zasunutá u paty nadzemní šachty. Postavená pec po důkladném vysušení prochází předehřátím, a to zpočátku dřevem a posléze dřevěným uhlím. Následuje fáze přisazování předem napražené a nadrcené železné rudy spolu s dřevěným uhlím ve stejném hmotnostním poměru. Po několika hodinách dmýchání, kdy vznikající železo klesá do nístěje, tavba končí a produkt může být vyjmut, a to pomocí kleští šachtou pece, otvorem po dyznové cihle nebo odvalením šachty pece. Finální produkt zbavený strusky mohl v době laténské tvořit jen 5-10% železa z množství vsazené rudy.

Rekonstrukce železářské pece typu Podbořany
image002.gif, 51kB
A – stav před tavbou; 1. plášť pece; 2. podloží; 3. dyznová cihla; 4. dmychadlo; 5. dřevěné uhlí; 6. železná ruda; 7. sláma, nebo prout í; B – stav po tavbě; 8. zbytky paliva; 9. železná houba; 10. struska; 11. vyhořelé palivo (podle Pleinera 2000)

Literatura:
Kmošek, J. 2008: Rekonstrukce pravěkého hutnictví železa. SOČ 2007/2008. Sebranice.
Pleiner, R. et al. 1984: Dějiny hutnictví železa v Československu 1. Od nejstarších dob do průmyslové revoluce. Praha.
Pleiner, R. et al. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v Českých zemích. Vývoj přímé výroby železa z rud od doby halštatské do 12. věku. Praha.
Pleiner, R. 2000: Iron in Archaeology. Praha.

stavba pece

11. července

zel.JPG, 142kB
další fotky

Železná ruda

Železnou rudu jsme přivezli od nádrže vzniklé po těžbě rudy u Ejpovic (viz, také). Jedná se o rudu nepříliš kvalitní, měla by obsahovat 20-25% železa.

DSCN0110.JPG, 23kB DSCN0112.JPG, 45kB DSCN0118.JPG, 57kB

Vypalování pícky a příprava železné rudy

15. srpna
DSCN0122.JPG, 61kB DSCN0124.JPG, 62kB
DSCN0128.JPG, 65kB

Tavba

22. srpna
Hlavní část experimentu - samotnou tavbu železa - jsme začali v deset hodin, kdy začaly přípravy. Ty se nám protáhly až do dvanácti, kdy se podařilo zapálit pícku a ještě víc jak dvě hodiny trvalo, než se pec rozpálila a začali jsme vsazovat jednotlivé vrstvy železné rudy a dřevěného uhlí. Celou dobu bylo nutné vhánět vzduch do pece měchem, u kterého se účastníci střídali až do uzavření pece po osmé hodině večer.

DSCN0174.JPG, 46kB
další fotky


25. srpna
Kolem poledne jsme se čtyři sešli při rozebírání pece. Pec byla popraskaná a uvnitř byla spečenina příliš veliká, proto jsme pec rozlomili na několik kusů. Ve vrchni vrstvě byla lehká struska, v místě dyzny byla spečenina strusky, kousků uhlí a železité hmoty. Na řezu měla místy kovový charakter a po ponechání na dešti se objevila na některých místech rez. Nevytvořila se však železitá houba, která by byla vhodná ke kování. Podle všeho byla teplota v peci dostačující, ale nepříliš kvalitní ruda je pro nízkou teplotu tohoto druhu pece nedostačující.
Podrobný popis experimentu bude zveřejněn až po návratu vedoucího projektu Michaely Divišové ze zahraničí, zřejmě ke konci roku.

DSCF3275.JPG, 61kB
... nikdo neví, kde je to železo ... další fotky





Kurz středověké zakuřované keramiky

hnětení, točení, zdobení

21.srpna 2010
Kurzu se zúčastnilo devět lidí (dva lidé z důvodu zaneprázdnění si vzali hlínu a zúčastní se jen výpalu), kteří se od devíti hodin střídali u kruhu-kopáku anebo tvořili keramiku ručně. Mistr keramický - Jarda Marek, nám kruh nechal k dispozici ještě do druhého dne, kdy někteří ještě pokračovali. Oproti zadání se mezi výtvory objevilo mnoho jiné keramiky - od nádob neolitických, přes formy, po tabulku s číslem domu.

DSCN0130.JPG, 40kB DSCN0134.JPG, 55kB DSCN0131.JPG, 65kB

výpal

5. a 6. září 2010
V devět hodin jsme se sešli při nakládání keramiky do pece. Topilo se dřevem až do pěti hodin odpoledne, a ti co nepřikládali si užívali slunečního dne za hovoru a občerstvování. Pak mistr hrnčířský pec uzavřel a nechal keramiku zakouřit do druhého dne. V pondělí jí ještě horkou vyndal z pece a čeká u nás na vyzvednutí.

DSCN0243.JPG, 51kB
další fotky (později dodáme další)
výrobky